Podkova

Lutka Petr

1:V sC#ádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pG#odkova, prý pro štěstí, spBmadla a, to neštěstí,
já pC#od ní prHávě stC#ál.
2:Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
R:JG#ak železo udeřilo, tBmak v ní něco přeskočilo,
žG#e se zcela vykouřilo jmBméno dívky mé,
G#ať ji trápím sebevíce, mBmlčí jako zpovědnice,
vzpC#omenout si nG#e a ne a nC#e.
3:Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
R:"Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
4:Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jC#á, jak byl jG#á, jak jC#á,F# jak jG#á.C# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:47:58.492+00:00
Výsledky hledání: